29. 4. 2010
Od začátku po poslední tah písmenka Aelina... Ať trvá dozvuk filmu "A.I. Umělá inteligence".
29. 4. 2010
Prý není druhá strana řeky...ale ten pocit zůstává.
29. 4. 2010
Vlastně bych měla autorství přiznat siru Stanleymu, protože vymyslel nejlepší větu v této básni. ;-)
29. 4. 2010
Jediná a poslední inspirovaná mým otcem...
29. 4. 2010
Taková zvláštní báseň, v níž se dost dobře nevyznám ani já sama. A má i ilustraci.
29. 4. 2010
Kde jsou ty časy, kdy jsem si představovala, že Aeliny ruce voní formaldehydem, i když to tak vůbec nebylo?
29. 4. 2010
Jsi a nejsi, nikdy více... Když se cítíte, jako když ztrácíte někoho, koho jste vlastně nikdy neměli.
29. 4. 2010
Pro změnu báseň, kterou jsem věnovala Frox. Patří do jedné mé povídky, kde je možní ještě silnější, ale i tak, dávám ji sem. První řádka pochází z básně Michelangela Buonarottiho (ano, toho Michelangela).
29. 4. 2010
I z přijatých sms můžete složit báseň... Věnováno Aele.
23. 9. 2007
Takhle se láskám dávají křídla... Věnováno té, kterou miluji.