Jdi na obsah Jdi na menu
 


Teatrálně odcházím

16. 12. 2007

Tak tedy, učinila jsem rozhodnutí. Vzbudila jsem přehnaný dojem, že pro mne bylo jednoduché, ale budiž, nehodlám měnit podstatu lidstva.

Odcházím!!!!!

Nebojte se, zní to dramaticky, ale v podstatě to znamená jen to, že jsem se rozhodla dát si konečně pokoj. Nebudu šťourat do věcí, které se mne vysloveně netýkají (a myslím, že ke škodolibé radosti některých je to jen dobře). Stanu se prostě jen Tofiam, autorkou slashe a fanfikcí obecně a taky básní a povídek. Už nikdy nehodlám být Tofiam, autorka z tůtoho a tohohle serveru.

Očividně je příslušnost nesmírně důležitá. Nejdůležitější jsou barvy, které vyzařujeme na povrchu. Mám dokonce dojem, že jsem se kdysi učila, jak se schopnost mluvit barvami (červená znamená nebezpečí, vztek, růžová lásku atd.) jmenuje. Na tom nezáleží, houfujeme se pod křídla silnějších. Přebíráme barvy kolektivu, abychom nebyli sami. Je to trochu smutné - vzdáváme se tak možnosti být individualisti.

Vězte, že v tomhle případě jsem CHAMELEON! a nevadí mi přiznat to. Je to nemorální, je to neetické, je to skoro i sadistické, ale je to prostě tak. Hrála jsem si na něco, co nejsem, dost dlouho, abych konečně mohla shodit okovy. Nejsem loajální a nikdy nebudu. Nejsem výkvět cti a nebudu. Bozi nejvyšší, já ani nechci být. Tahleta útrpná tvář, masku nadvlády společnosti a okolí, kterou jsem dávala světu vidět, teď na mne dolehla a přinesla mi problémy (v rodinně, v lásce, v práci...). Ode dneška si už ale nikdo nebude moct stěžovat, že jsem ho nevarovala.

Myslím, že každý musí dospět do bodu, kdy se vyrovnává sám se sebou. Nebo spíš, kdy se konečně rozhodne být takový, jakým se cítí být. Znám nás víc, vždy jsme za to hladovou zuřivostí stíháni. Není to tím, že bychom žili hlavou v oblacích. Naopak, máme nohy pevně na zemi. Bohužel, naše planeta se jmenuje Krásná Iluze - je to ta, na níž všichni věří v dobro, lásku, lidi, čokoládu a nadýchané růžové králíčky. Já tomu světu upřímně fandím! Nikdy jsem se za něj nedokázala prát, ale konečně mám možnost to zkusit. Křídla, pod něž se schovám teď a od příštího roku, mají barvu svobody.

Všichni, kdož ode dneška budou věřit na své sny, mají mé blahosklonné požehnání. Věřte mi, sny jsou to jediné, co vám nikdo nemůže vzít. Berete si je sami.

Obrazek

Runa thorn je symbolem bolestných zkušeností. Nepříjemných událostí a nepřízně osudu. Pevně doufám, že se vám vyhnou v roce 2009.

Obrazek

Wyn symbolizuje radost, ale také nepříjemný pocit rozčarování, který se obvykle dostaví poté. Zvláštní, tímhle si musíme projít všichni.

Obrazek

Jera by měla být snad symbolem úrody. Cynické "sklidíš, co sis zasel". Ale ano, i na to si musíme zvykat.

Všem lidem přeji to, co si přejí, aby jim bylo přáno. Jinak to v mém pošahaném světě nejde. :-)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Blanch, 19. 1. 2008 19:11)

Já tě mám taky ráda proto, že jsi taková, jaká jsi a ne jako všichni ostatní, jsi jedinečná a ať už jsi jaká jsi, jsi to ty a my tě takovou bereme a nevadí nám to. Mám ráda Tofiam cynika a Tofiam autorku slashe s posláním říkajícím moudra světa...
Až vypěním já, asi udělám něco podobného a přestanu se všude angažovat..být zlá ledová královna nemusí být špatné, někdy si to musím vyzkoušet.. a nenechat se jen zneužívat :)
Vždycky jsem měla ráda, že jsi mluvila narovinu a bez obalu, toho si na lidech cením.

....

(Memorin, 20. 12. 2007 22:23)

Neměň se. Buď vždy svá. I když to možná někteří nechápou. :-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA